:) vanocni story

...trochu opozdene, ale prece..dekuju vsem za prani k vanocum a podporu do noveho roku...no ja muzu rict ze na tyhle vanoce urcite jen tak nezapomenu...tak mate tam foto..

Bylo to presně jak muj bracha vzdycky rikal : "Na posraneho aj hajzl spadne..." Vse to zacalo docela dobre, odjel jsem mimo Sydney pracovat v opravdu nadhernem dome a prilehle zahradě.Bylo to odlehle misto plne vecernich a neznamych zvuku z buse a neuvěřitelne tmavou oblohou plnou hvezd kde muzeš snadno najit "southern cross". Prostě misto kde pochopiš ze i tma dava smyls protoze bez ni bych ty hvězdy nevidel... A co vic, s majitelem sme se spřatelyli natolik ze mně nechaval cely dum k dispozici pres noc, pač on bydli a pracuje v Sydney.Byl jsem sam a mohl stravit cas v klidu ale obklopen vši tou krasou ...nevim, bylo to zvlaštni...tajemne.... No, ale jako obvykle v mem zivotě, vše hezke trva jen chvily...

Prvni tyden vse bylo "ok", az na ty 40 stupnove horka. Pres vykend mne trochu bolelo břicho, ale nevěnoval sem tomu pozornost a stejne to nebylo komu řict. V pondeli uz to ale bolelo natolik ze sem dostal chvilemy křece. Aby toho nebylo malo tak zrovna kdyz sem si zaleval horku čokoladu tak me to chytlo a vysledek byl ten ze sem si docela kvalitne opařil ruku. No řikal sem si dooobre ti tak ...nemehlo. Chtel sem tam pracovat puvodne do vanoc, ale nešlo to, bolest byla takova ze ve středu sem nemohl v podstatě ani chodit. Dom sem dojel tak tak, pač uz sem skoro ani nevnimal. Gregovi sem nemosel ani nic řikat okamzitě mě vzal k doktorovy no a pak uz v tom mam gulaš, pac si to moc nepamatuju....Takze at to neprodluzuju...muj "stědry vecer" skoncil čumakovanim do stropu v North Sydney Hospital s invfekci v břise....Pac odděleni kde normalně davaji pacienty jako, jsem ja, bylo přes svatky zavřene, tak mne daly docasně na VIP pokoj..waaau...byl sem tam sam a s neuvěřitelne krasnym vyhledem na nocni Sydney. Zvlaštni pocit vidět osvětlene město a predstavovat si jak lide tam maji svou štědrovcerni večeri, jsou s nekym koho miluji..nejsou sami. Protože my jsme skoro o pul dne napřed tak jsem ani nečekal zadny pozdrav nebo sms...a kdyz by si nekdo vzpomnel tak to přijde az 25.12. coz je den po. ......je tady celkem neobvykle aby tu na vanoce pršelo, leto je totiz v plnem proudu, ale na stědry večer prišel na Sydney letni dest a trval celou noc....měl sem rozsvicenou jen malou lampu abych videl svetla z přistavu a city. Nevěděl sem kam se mam v myšlenkach skovat, zkousel sem myslet na snih, na usměv Monicky a Sarinky, na to jak voni jejich vlasy......

Kdyz věřiš na zazraky tak se stanou....jedna sms ten večer totis přisla....byl to darek ktery letěl 15 000 km daleko aby na chvily sklidnil zmatek v moji hlavě a po dlouhe době sem mněl pocit ze něco v mem zivotě konečne davalo smysl....moc ti za to děkuju....MICHAELO......a stejně jako tenkrat kdyz všichni davaly ruce pryc  a řikaly tam ve mne je vše špatne ...Ty jedina jsi řikala: NE NENI!..vše bude fajn!...mozna to byla jen krasna lez, ale diky za ni.... dik za dnešni vanočni noc...jsem a budu ok...